Dne 11. 10. 2011 odvysílal ČRo ČB reportáž o připravované těžbě v lomu Ktiš a odporu části veřejnosti k tomuto záměru. V pořadu se vyjadřovala k problematice těžby i starostka naší obce paní Ilona Mikešová. Bylo to od března letošního roku, kdy kauza lom Ktiš vznikla, její první vyjádření v této záležitosti. Musíme paní starostce poděkovat, že se tohoto rozhovoru účastnila, a že svůj názor na těžbu lomu poprvé veřejnosti přímo sdělila. Děkujeme za to, že máme prostor pro diskusi. Za co ovšem nemůžeme poděkovat je obsah starostčina vyjádření a interpretace faktů. Jestli se jedná o neznalost nebo pro ni tak typickou manipulaci s fakty posuďte sami z vyjádření Kanceláře pro uvádění výroků paní starostky na pravou míru, kterou podle vzoru pana Zdeňka Jirotky, autora Saturnina, založil výkonný výbor našeho sdružení. Záznam reportáže najdete na odkaze: http://www.rozhlas.cz/cb/publicistika/_zprava/hornicka-cinnost-v-lomu-ktis--961097 Ač neradi, musíme reagovat, není přeci možné beztrestně veřejně uvádět polopravdy či lži. Vyjádření kanceláře pro uvádění výroků paní starostky na pravou míru k jejím výrokům v Českém rozhlase dne 11. 10. 2011 v pořadu Bez obalu. Redaktor: „ Slovům o podvodu na veřejnost v otázce znovu otevření lomu se brání starostka Ktiše Ilona Mikešová“. Starostka: „Vlastníkem pozemku v lomu není obec Ktiš, ale Lesy ČR a měly by být partnery firmy, která by tady do budoucna měla těžit. Já, jako starostka obce, protože v roce 2010 proběhly volby, jsem požádala zástupce OBÚ, aby posečkal s vyjádřením obce a na té schůzce v pondělí 14. března jsem se ke kauze povolení hornické činnosti nevyjádřila s tím, že bych chtěla informovat o kauze lom i nové zastupitele, kteří zastupiteli před tím nebyli. Proto si myslím, že jsem zástupce veřejnosti neobešla a prakticky jsem chtěla jen informovat nové zastupitele o tom jak lom vznikal a jak dále povolování lomu pokračuje. Kauza lom na obci nebo na obecním úřadu probíhá už zhruba deset let. Tři roky se na obci schvaloval nový územní plán a v územním plánu je ložisko lomu zmíněno. Nikdo nikdy neměl nic proti lomu, žádný ze zastupitelů prakticky nikdy nic nenamítal, proto mně samozřejmě překvapuje to, že mně někdo nařknul z toho, že obcházím veřejnost. Všichni zastupitelé o lomu věděli a už jenom to, že lom tady byl v roce devadesát tři, si myslím, že jsem nemohla ty zastupitele obcházet. Vyjádření kanceláře: 1. Není pravda, že vlastník pozemku v lomu není obec Ktiš, to je lež jako věž. Většinový vlastník pozemků v dobývacím prostoru Ktiš je stát, potažmo Lesy ČR (mimochodem Lesy ČR podmiňují svůj souhlas k těžbě souhlasem obce). Obec Ktiš vlastní pozemek KN p.č. 43/35 k.ú. Ktiš o výměře 2471 m2 s kulturou lesní pozemek, který je součástí dobývacího prostoru Ktiš a bez povolení vlastníka pozemku, tedy obce Ktiš, není možno vydat povolení k těžbě. Paní starostka to dobře ví, protože už v roce 2010 vydala firmě Garnet Group, a.s., souhlas s Plánem otvírky povrchového dolu Ktiš a souhlas s prováděním hornické činnosti na tomto pozemku. Právě tento souhlas je základním dokumentem pro vydání povolení k hornické činnosti OBÚ Příbram a právě usnesení obecního zastupitelstva, na jehož základě byl tento souhlas vydán, je předmětem našeho podnětu na MV o jeho zrušení. Proč paní starostka nemluví pravdu a mate tím veřejnost? Pozemek je klíčový a stačí málo (nesouhlas obce), aby těžba nebyla povolena. 2. Paní starostka si zřejmě plete pojmy zastupitel, zástupce veřejnosti a veřejnost, ale o to ani tak nejde. Paní starostka má pravdu v tom, že veřejnost o lomu věděla, ano to potvrzujeme, všichni víme, že lom existuje a na začátku 90. let se v něm těžilo. Zásadní je, ale to, že nikdo nevěděl o konkrétních parametrech záměru tedy, že se bude těžit 50 000 tun ročně po dobu 27 let, že vznikne 4 ha lom a díra 60 m do země, že tu bude mobilní drtička, dopravní zátěž atd. Je rozdíl, když paní starostka tvrdí, že o lomu všichni věděli (opuštěný neprovozovaný lom) a konkrétním záměrem, to jsou zcela odlišné věci. My prohlašujeme, že nikdo z veřejnosti nevěděl nic o konkrétním záměru a v tom je zásadní problém a proto tvrdíme, že jsme byli podvedeni! Nic konkrétního pani starostka bohužel nikdy veřejně neprezentovala. 3. Dne 14. 3. 2011 na místním šetření ve Ktiši paní starostka uvedla do zápisu, že na 17. 3. 2011 svolá jednání zastupitelstva a poté bude vydáno vyjádření obce, které se zašle Obvodnímu báňskému úřadu. Paní starostka v rozhovoru tvrdí, že chtěla pouze informovat nové zastupitele, ale proč se tedy 14. 3. písemně zavázala, že 17. 3. zastupitelstvo rozhodne. To, že bylo zastupitelstvo konané 17. 3. nezákonné jsme již sdělili v minulosti (zastupitelstvo se musí svolat nejméně 7 dní před dnem konání). Z výše uvedeného se dá odvodit, že šlo o dopředu promyšlený a plánovaný krok ze strany paní starostky a v rozhovoru opět nemluví pravdu. Redaktor: „ Na rozdíl od Jana Jemelky považuje starostka Ktiše Ilona Mikešová výraz likvidace osad Smědeč a Dobročkov v důsledku těžby nerostů za příliš silný“. Starostka: „ Všechny studie, které byly zatím vytvořeny proto, aby byla povolena hornická činnost v lomu ve Ktiši hovoří o tom, že nikoli. Nicméně chápu cítění občanů v obci Smědeč potažmo v obci Dobročkov, myslím si, že mohou mít obavy z prašnosti, nicméně o likvidaci v tuté chvíli bych asi nemluvila. Jsem si vědoma toho, že nejvíc bude zasažena obec Smědeč, protože přes obec Smědeč by měla vést doprava natěženého kameniva. Vyjádření kanceláře: Paní starostka mluví o studiích, které byly zatím vytvořeny, aby byla povolena těžba. Pokud je nám známo, existuje pouze jedna studie, přesněji řečeno posudek, který je součástí oznámení záměru Těžba granátických migmatitů v lomu Ktiš. Celý posudek naleznete na odkaze http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=JHC474 K posudku dodáváme několik poznámek. 1. Je vypracován na objednávku a placen firmou, která chce těžit, tzn. že výsledky musí vyhovovat limitům, jinak těžba nebude povolena. Nezávislost posudku je z tohoto pohledu pochybná. 2. Výpočet je pouze teoretický a nevychází ze skutečných údajů, pouze z průměrných hodnot (já mám jedno prase, soused žádné, v průměru máme oba půlku). 3. Každý z nás má s hlukem větší či menší problém. Nechápeme proč bychom se měli smířit s tím, že nám bude hlučit provoz lomu a drtička za zády, bude jezdit jeden kamion za druhým, atp. Protože se jedná o trvalý, monotónní hluk, opakující se každý pracovní den mimo zimní sezónu je to pro nás tak deprimující představa, že jsme připraveni se z osady odstěhovat, doplňuje p. Jemelka. Proto říká, že provoz lomu je pro jeho rodinu i pro celou rekreační osadu Dobročkov likvidační. Pro obyvatele Smědče, kde bude dosahováno nadlimitních hodnot hluku z dopravy, je určitě velmi povzbuzující, že paní starostka si je toho vědoma. Proč tedy nevznesla připomínky nebo námitky ke správnímu řízení, proč se obyvatel Smědče, jejichž zájmy má chránit, nezeptala, jestli s tím souhlasí? 4. Rozhlédněte se a zeptejte se těch, kteří mají lom v blízkosti, jak je to skvělé! K ostatním výstupům z proběhlých správních řízení jako např. prach, vibrace, nebezpečí změny režimu spodních vod, poškození nemovitostí díky odstřelům atp. jsou materiály k dispozici na našem webu. To, že všechny nepříjemnosti není možné uzavřít pouze do prostoru lomu a bohužel se budou šířit dál, je nade vší pochybnost každému jasné. Redaktor: „ V poměřování rizik spojených s těžbou je třeba podle starostky Ktiše Ilony Mikešové zvažovat i ekonomické přínosy“. Starostka: „Prakticky by mělo jít o výhody především pro občany, ne pro obec jako takovou, ale pro občany obce Ktiš a jejích osad. Moje představa je taková, že by mohlo být podporované školství, mohlo by být podporované bytové hospodářství. Mohla by být podporována oblast komunikací. Těch podpor by mohlo být víc, záleží však na obci a zastupitelích, jestli budou někdy do budoucna chtít vytvořit smlouvu, kterou by byla firma vázána a kterou by samozřejmě musela plnit. Kromě toho existuje samozřejmě zákonný odvod za vytěžený materiál. Pro příklad bych uvedla, že z 10 000 tun vytěženého materiálu je zákonným odvodem do obecní kasy 700 000 korun a 300 000 korun se poté odvádí na účet Báňského úřadu na opravu infrastruktury. Z projektové dokumentace je patrné, že maximální možná těžba by mohla být až 50 000 tun ročně. Záleží však na obci v jakém rozsahu těžbu povolí“. Vyjádření kanceláře: No to je opravdu silná káva. Paní starostka říká, že těžba v lomu přinese výhody pro občany obce Ktiš a jejích osad. Největší výhodou pro všechny je to, že se v lomu netěží! Její představy o využití ekonomických přínosů jsou jistě chvályhodné, ale nechápeme jejich podstatu. Některé občany vědomě poškodím a vezmu jim bez jakékoliv kompenzace to, co mají v životě nejcennějšího - jejich domovy a klid, a těm druhým tím pádem budu moci zase něco přidat na učební pomůcky, okna a místní cesty. Opravdu skvělá úvaha. Připomíná nám to středověké legendy o lapcích a lidumilných Jánošících, kteří bohatým brali a chudým dávali. Nelze někomu něco vzít a dát někomu jinému, fuj! Tvrzení, že záleží na obci a zastupitelích, jestli budou někdy do budoucna chtít vytvořit smlouvu s těžařskou firmou je také nepochopitelné. Jednou z podivných věcí na vydání souhlasu obce s hornickou činností v roce 2010 byla mimo jiné právě absence jakéhokoliv tlaku ze strany obce na těžaře a naopak přímé podbízení se těžařům. Sám pan Štýbr nám při své návštěvě v Dobročkově říkal, že on tady těžit nechce, že to po něm chce obec! Neuvěřitelné. Ostatní zastupitelstva doslova mačkají developery a investory podobného ražení a vymáhají na nich úlitby pro obce a města za povolení činnosti a naše obec v čele s paní starostkou začne mluvit o nějaké smlouvě s těžaři až po razantním zásahu veřejnosti do probíhajícího správního řízení a navíc ještě 5 minut po dvanácté, kdy veřejnost v podstatě nemá možnost se k záměru těžby vyjádřit. Obci nemůže pouze záležet na tom, jestli chce nebo nechce, obec musí uzavřít v případě těžby smlouvu s těžaři s tvrdými podmínkami tak, aby obec ani její občané nebyli poškozeni, jinak se nechová jako řádný hospodář! Něco málo musíme také uvést k zákonným odvodům. Výše zákonných odvodů se řídí horním zákonem, §32, a vyhláškou bývalého ministerstva hospodářství, nyní MPO, ze dne 3.12.1992 č. 617/1992 Sb. Více opět na webu OS. Úhrada se vypočítává (viz vyhláška) z nákladů na těžbu a zpracování suroviny a z tržeb, takže podle toho jak moc se bude firmě dařit. Není to 100% zaručený příjem obce, těžař může požádat o snížení nebo o zrušení platby obci, takže obec nemusí také dostat vůbec nic! Poslední poznámku máme k tvrzení paní starostky, že obec určí rozsah těžby. Obec schválila bez připomínek projekt POPD Ktiš, ve kterém je stanoveno max. množství těžené horniny ročně (50 000 tun). Obec souhlasila bez připomínek se vším, co jí těžaři předložili. Obec nevznesla žádné námitky na místním šetření k povolení hornické činnosti. Nebýt aktivit některých občanů a našeho občanského sdružení, firma Garnet Group by už dávno obdržela licenci k těžbě. Jak může nyní starostka obce tvrdit, že záleží na obci jaký rozsah těžby povolí! Na vysvětlenou dodáme, že obec nic povolit nemůže, to může udělat pouze OBÚ, obec může pouze souhlasit či nesouhlasit s využitím jejího pozemku v lomu. Ptáme se jaké má firma Garnet reference, jak je spolehlivá, jaký má majetek pro případ, kdy budou problémy s platbami a nebo poškozením občanů? Jak bude paní starostka tyto věci garantovat? Dále chceme uvést, že to rozhodně není tak, že když lomu nebude, tak nebude podpora, kterou paní starostka zmiňuje. Existují jiné cesty a zdroje peněz než je lom, což je na první pohled vidět v řadě jiných obcí v ČR, ale to záleží na kvalitě a schopnostech místní samosprávy, tzn. starosty a zastupitelů.